Ocenění Blanický rytíř (2007) za celoživotní dílo, zejména za celoživotní vědeckou práci v oblasti poznávání a dokumentace kulturního dědictví Podblanicka, za bohatou publikační činnost a organizaci vlastivědné práce.

Jaroslav Pánek v Praze získal středoškolské vzdělání a posléze vystudoval v letech 1965 – 1970 historii, pomocné vědy historické a slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ačkoliv jeho odborný zájem směřoval v této době do oblasti středověkého slavistického kronikářství, nastoupil v roce 1970 do Okresního archivu v Benešově na místo ředitele. Jaroslav Pánek se zde začal zabývat soustavně hrdelním soudnictvím, kriminalitou a životem marginálních vrstev společnosti, ale i životem a dílem osobností spjatých s benešovským regionem, vlastivědných pracovníků, archivářů a historiků a byl spoluautorem dosud nepřekonané rozsáhlé regionální bibliografie, která se stala základním podkladem pro další rozvoj regionálních dějin. Výsledkem vlastního archivního působení bylo několik inventářů a katalogů. Jedním z fondů, který Jaroslav Pánek zpracoval, byl Archiv městečka Divišova, z něhož pochází i první edice pramene, kterou připravil – Smolná kniha městečka Divišova. Po odchodu z Benešova krátkou dobu pracoval jako odborný archivář ve Státním archivu v Praze. Odtud jej jeho vědecké ambice záhy odvedly do tehdejšího Ústavu československých světových dějin Akademie věd.

Další léta věnoval především studiu novověkých dějin, k nimž se obrátil již v Benešově, zejména výzkumu novověké šlechty, aristokracie, politického systému předbělohorského českého státu, zápasům stavovské opozice a mnoha dalším tématům, které se neobešly bez soustavného výzkumu archivních pramenů v centrálních i mimopražských archivech. Vedle českých a středoevropských dějin raného novověku, kde sledoval zejména politický a kulturní vývoj jako způsob životního stylu, studoval také vztahy mezi jednotlivými zeměmi České koruny, dějiny habsburské monarchie a střední Evropy. Na přelomu století se Jaroslav Pánek postupně začal zabývat tématy, která zůstávají na okraji českého historického výzkumu – obrátil svou pozornost k metodologii, encyklopedickému zpracování českých dějin a komparaci historických encyklopedií v euro-americkém prostoru, koordinoval mezinárodní výzkum o dějinách politické kultury ve střední Evropě. Opomenout nelze ani jeho podíl na zmapování bohemikálního historického výzkumu ve světě, který byl již prezentován v tištěné podobě. Od mládí se zabývá také dějinami Slovinska a Balkánu, historiografií raného novověku v širších celoevropských souvislostech a pod tlakem okolností také proměnami historického vědomí na sklonku 20. století. Znalost domácích archivních pramenů rozšiřoval studijními pobyty v mnoha evropských archivech. Pánkovo profesorské řízení se uskutečnilo v roce 1996 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na to se Jaroslav Pánek stal profesorem českých a slovenských dějin na Karlově univerzitě. Po roce 1990 byl jmenován vedoucím nově ustaveného oddělení dějin raného novověku v Historickém ústavu AV, od roku 1993 zde působil ve funkci zástupce ředitele, pak těžiště své práce přesunul na výuku na filozofické fakultě. Přijal také členství v Semináři českých raně novověkých dějin a zároveň se stal zástupcem ředitele Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde působil až do roku 1998. Tehdy se také stal prorektorem Karlovy univerzity. V roce 1998 se vrátil do Akademie věd. Stal se ředitelem Historického ústavu a v této funkci působil až do roku 2005, kdy byl zvolen místopředsedou Akademie věd. Jaroslav Pánek je členem redakčních rad několika českých a zahraničních odborných časopisů, je jedním z mála českých historiků, kteří aktivně vystupují se svými přednáškami a referáty na univerzitách, kongresech a konferencích v zahraničí a pravidelně publikuje. Celkem vyšlo jeho asi 400 původních studií, stovky článků a recenzí. Jaroslav Pánek se také věnuje spolkové činnosti. Několik let stál v čele Historického klubu – Sdružení historiků České republiky. Je členem řady dalších profesních organizací a společností včetně Společnosti přátel jižních Slovanů, Společnosti Národního muzea a jiných odborných komisí a rad z oboru historiografie a grantových agentur. Nepřeberné jsou také Pánkovy organizační aktivity spočívající v účasti ve vědeckých radách Akademie věd ČR a několika univerzit. Jaroslav Pánek je rovněž členem několika zahraničních vědeckých společností.

Při svých rozsáhlých aktivitách si Jaroslav Pánek vždy našel čas pro regionální práci, neopustil zejména historii středních Čech a zvláště Benešovska. Od roku 1972 je nepřetržitě členem a od roku 1995 předsedou redakční rady Středočeského sborníku historického. Od roku 1972 pracuje i v redakční radě Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka, kde také publikuje. Jaroslav Pánek také napomáhal současnému vymezení regionu Podblanicka pro vlastivědnou práci.

Spojení rozhodujících vlastností Prof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc., tedy invence a erudice a nebývalá píle a pracovitost, mu umožnilo vytvořit dílo obdivuhodného rozsahu.