/ Blanický rytíř

2019

 

Slávka Rýdlová

Bedřich Švejda

Rudolf Vlach

 

Slávka Rýdlová

Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestné ocenění “Blanický rytíř” Slávka Rýdlová, in memoriam, za celoživotní dílo, zejména za rozvoj kulturního života v širokém kraji pod Blaníkem, a zvláště pak amatérského divadla.

Slávka Rýdlová se narodila 25. března 1940. Poté, co úspěšně zakončila studium na Střední osvětové škole v Praze, nastoupila do svého prvního zaměstnání v Okresním domě osvěty v Benešově. Současně se také hned aktivně zapojila do kulturního dění ve městě a brzy se stala jednou z jeho nepřehlédnutelných osobností. Velký zlom v životě Slávky Rýdlové, i celé její rodiny, nastal po srpnových událostech roku 1968. V době začínající „normalizace“ byla donucena z politických důvodů opustit své dosavadní zaměstnání a následně pak až do roku 1990 pracovala jako tiskařská dělnice. Ačkoli v této době musela své veřejné působení v benešovském kulturním životě velmi omezit, nikdy si svůj vztah ke kultuře, a zvláště pak svou velkou lásku k divadlu, nenechala vzít.

Po roce 1990, kdy byla Slávka Rýdlová občansky rehabilitována, začala působit na odboru kultury Okresního úřadu v Benešově, který několik let také vedla. Z titulu této své funkce se mimořádně zasloužila o rozvoj takzvané živé kultury, když podporovala nejrůznější kulturní organizace a spolky v jejich činnosti, velkou oporu v ní měly místní a regionální knihovny a v neposlední řadě stála též u rehabilitace ochrany kulturního dědictví a budování moderní památkové péče na Podblanicku.

Jak již bylo řečeno, velkou celoživotní láskou Slávky Rýdlové bylo divadlo. A nejen to „velké“, profesionální, jehož byla nadšenou obdivovatelkou, ale především to amatérské, kterému se sama od roku 1958 velmi aktivně věnovala. Byla členkou divadelního souboru Svatopluk Čech v Benešově, v jehož inscenacích v 60. letech ztvárnila řadu krásných rolí našeho i světového repertoáru. Po rozpuštění tohoto divadelního souboru v roce 1969 si musela hledat pro své působení nové scény. A naštěstí je záhy našla. Již v době svého působení v Benešově pohostinsky vystupovala také v divadelním souboru v Bystřici, kde bylo založeno následně i Divadlo poezie a úspěšný loutkářský soubor. I v nich brzy dokázala Slávka Rýdlová plně zúročit svou vášeň pro divadlo. Na konci 70. let, kdy nastala éra obrození amatérského divadla v Čerčanech, začala hostovat i v tamním souboru a byla jednou z jeho hlavních postav. Po roce 2000 pak došlo ke znovuobnovení amatérského divadla i v Benešově, když byl založen spolek Svatopluk, který navazuje na tradici již zmíněného divadelního spolku Svatopluk Čech. A jak jinak, Slávka Rýdlová u této renesance benešovského amatérského divadla nemohla chybět. Se spolkem Svatopluk nastudovala celkem 14 rolí.

Amatérskému divadlu se Slávka Rýdlová dlouhodobě věnovala i teoreticky, když ho dokumentovala a shromažďovala podklady k jeho historii na Podblanicku. Výsledky svého studia pak publikovala dlouhá léta na stránkách vlastivědného časopisu Pod Blaníkem, ráda se o ně také podělila s dalšími badateli v oboru, například při zpracování rozsáhlé publikace Místopis českého amatérského divadla. Vřelý vztah Slávky Rýdlové k regionální historii, vlastivědě a kultuře dokládá i její mnohaleté působení v redakčních radách Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka a časopisu Pod Blaníkem.

Slávka Rýdlová, která byla velmi výraznou postavou kulturního života Podblanicka a zvláště Benešova, zemřela 7. června loňského roku. Její zásluhy o rozvoj živé kultury v regionu a podíl na vybudování moderní památkové péče na Podblanicku, jsou tak výrazné, že ocenění Blanický rytíř paní Slávce Rýdlové náleží plným právem.

...nahoru

 

Bedřich Švejda

Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestné ocenění “Blanický rytíř” Bedřich Švejda, za mnohaleté dílo, zejména za poznávání a dokumentaci historie i současnosti obcí v kraji pod Blaníkem, zvláště pak obce Řimovice.

Bedřich Švejda se narodil 1. 2. 1973 ve Vlašimi jako prostřední ze tří dětí. Od dětství až do současnosti žije v obci Řimovice, která je jeho srdeční záležitostí. Vyučil se na Středním odborném učilišti v Benešově zedníkem. Poté pracoval jako pomocný pekař ve zdislavické pekárně. Od začátku roku 1995 je zaměstnán v akciové společnosti Prádelna Kyselý.

Od útlého věku rád maluje, miluje toulky přírodou, fotografování, zajímá se o kulturu také o meteorologii. Jeho vášní však je poznávání místní historie a dokumentace současného dění. Proto ve své rodné obci píše dvě kroniky, které mají již 85 příloh. Zmapoval život selských rodů v Řimovicích s názvem „Po stopách selských rodů“. Sepsal historii několika farností v okolí Řimovic. Je v nich zachycen život a práce místních farářů, a to až do doby, kterou bylo možné doložit na základě historických pramenů - při své práci čerpal z muzejních zdrojů, kronik, fotografií a vedl rozhovory s pamětníky. K tomuto tématu Bedřich Švejda uspořádal i putovní výstavu, která se setkala s velkou odezvou návštěvníků. Dále zpracoval pro několik obcí obrazové kroniky domů, kde zachytil dle dobových dokumentů jejich původní vzhled, kresby propojil s informacemi o jednotlivých rodech, které v domě žily, a pokud na daném místě stojí úplně nový objekt, najdeme i o něm dostatek informací. Je zde krásně vidět propojení historie a současnosti. Aktuálně sbírá a zpracovává podklady pro obec Kladruby. V roce 2005 se v soutěži Vesnice roku umístil jako nejlepší kronikář.

V Řimovicích opakovaně pořádá koncerty, mše, různá zajímavá setkání a přednášky. Stará se i o místní kapličku, aby po dlouhých letech opět sloužila svému účelu.

Pořádá kulturní představení i naučné vycházky také pro děti. V této souvislosti je třeba zmínit drobný počin, který je však natolik ojedinělý a vystihuje konání Bedřicha Švejdy, že si zmínku určitě zaslouží. V předvánočním čase v r. 2018 realizoval adventní kalendář v místní autobusové zastávce. Po celý adventní čas mělo každé dítě z Řimovic připraveno na každý den malý dáreček v podobě pamlsku.  Děti byly z akce nadšené a malovaly obrázky pro Ježíška, celá akce byla koncipována zároveň jako soutěž malých malířů. Na Štědrý den pak našlo na zastávce každé dítě krásný dárek. Autor byl za tuto akci odměněn úsměvy dětí a zářícím štěstím v jejich očích.

Duše milovníka historie se nezapře ani v jeho zaměstnání. Pro prádelnu Kyselý není jen důležitým pracovníkem a pro ostatní zaměstnance skvělým kolegou, ale i působí zde také jako firemní kronikář. Díky němu je možno nahlédnout do historie Kulíkova mlýna, na jehož místě byla prádelna postavena a postupně sledovat celý její vývoj. Zaznamenává jak věci z jejího denního chodu, tak významné okamžiky, které vždy doplní fotografiemi nebo obrázky.

Bedřich Švejda též svá poznání publikuje. Jeho články vychází v Benešovském deníku a podrobnější pojednání také ve vlastivědném sborníku Pod Blaníkem. Ve svém volném čase fotografuje přírodu a zajímavé věci na svých mnohakilometrových výletech a dává je k dispozici na webové stránky obce, aby i ti, kteří se nikam nemohou podívat nebo nemají na výlety čas, mohli spatřit krásy naší krajiny.

Bedřich Švejda je skromný, milý a obětavý člověk, který nezištně pro svou rodinu, přátele a obec obětuje mnoho času, úsilí a energie. Vzhledem ke všem výše uvedeným aktivitám si plně zaslouží ocenění Blanický rytíř.

... nahoru

 

Rudolf Vlach

Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestné ocenění “Blanický rytíř” Rudolf Vlach, za celoživotní činnost, zejména za rozvoj dobrovolného hasičství a hasičského sportu, péči o kulturní dědictví regionu a popularizaci přírodních věd, zejména v oblasti astronomie.

Rudolf Vlach se narodil 8. září 1953 ve Vlašimi je ženatý, má dvě děti a čtyři vnoučata. Vyrůstal ve Vlašimi se dvěma staršími sestrami. Vyučil se zde zámečníkem a poté absolvoval střední strojní průmyslovou školu. Později vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě.

V roce 1979 se stává členem sboru dobrovolných hasičů. Jak sám říká, záchranářství a chuť pomáhat lidem ho provází celým životem. V roce 1981 proto přechází k profesionálnímu požárnímu útvaru ve Vlašimi, kde se později stává velitelem a dosáhne hodnosti majora.

Je ale nadále aktivní i v činnosti dobrovolných hasičů ve Vlašimi, kde od r. 1999 vykonává funkci velitele sboru. Věnuje se požárnímu sportu a vede k němu také mladší členy sboru.

Ve své diplomové práci s názvem „Vliv porušení magnetického pole Země na vznik požárů a technických havárií“ spojil své poznatky z profesního života velitele Hasičského záchranného sboru ve Vlašimi a vědecké poznatky z astronomie. Ta se stala jeho velkou životní láskou. Rudolf Vlach je totiž zakládajícím členem Vlašimské astronomické společnosti, na hvězdárně působí téměř 50 let. Zabývá se vlastním výzkumem, dvě desítky let se věnoval zakreslování polohy slunečních skvrn ve spolupráci s kolegy z Astronomického ústavu Ondřejov. Připravuje pro veřejnost pozorování vesmíru s přednáškami a vychoval mnoho mladých lidí se zájmem o astronomii. Návštěvníci jeho přednášky a výklady výborně hodnotí. Aktivně přispívá k dalšímu rozvoji hvězdárny, přichází s návrhy na modernizaci i využívání nových technologií.

Dále je členem Rady starších Církve československé husitské ve Vlašimi, na jeho bedrech je už dlouhodobě starost a péče o budovu kostela a jeho mobiliáře, zajišťoval opravy střechy a věže a další opravy na místním kostele, který je od roku 2001 památkově chráněn. Organizování oprav včetně zajišťování finančních prostředků vykonává nezištně a obětavě.

Je také všestranný amatérský sportovec. Má rád hudbu a aktivně hraje na trubku v několika místních dechových kapelách. Je skutečnou osobností vlašimského společenského života, byl proto také opakovaně zvolen do městského zastupitelstva. Jeho přátelé si ho cení pro jeho obětavost, spolehlivost a věcné jednání.

Výše popsaná dlouholetá a obětavá činnost Rudolfa Vlacha plně opravňuje k obdržení ocenění Blanický rytíř.

...nahoru