Oceněný za celoživotní dílo, zejména za mnohaleté působení v oblasti regionálního knihovnictví, dokumentaci a rozvoj kulturního dědictví Divišovska.

Pan Karel Kočí se narodil 3. října 1934 v Měchnově v rolnické rodině. Jako dítě školou povinné chodil do obecné i měšťanské školy v Divišově, poté navštěvoval dvouletou tzv. zimní rolnickou školu v Benešově. Po roce 1958, kdy dolehla i na Měchnov socializace vesnice, pracoval s koňmi v rostlinné výrobě. Na jaře roku 1962 Karel Kočí po přechozené chřipce vážně onemocněl plicní chorobou. Po návratu do práce byl zaměstnán jako skladník náhradních dílů pro opravu zemědělských strojů v Divišově a Pavlovicích až do svého odchodu do důchodu v roce 1994.

Karel Kočí je nositelem tradic knihovnictví na Benešovsku. S knížkou se kamarádí od dětských let, kdy v neděli odpoledne chodil půjčovat knížky místo svého otce, knihovníka v Měchnově. Knihovna v Měchnově vznikla po rozdělení obce Všechlapy v letech 1923 – 1924. Obecní knihovna neměla svou místnost, ale pouze skříňku v bytě knihovníka. Knihy byly zapisovány a baleny u Kočích doma, teprve v roce 1947 byla obecní knihovna zřízena v budově obecní pastoušky. Po smrti otce v roce 1955 byl roku 1957 knihovníkem jmenován Karel Kočí. Během jeho působení byly hojně nakupovány cestopisy, knihy o zahradě, bydlení, přírodě, historii, včetně regionální (např. souvislá řada Sborníků vlastivědných prací z Podblanicka) a místní knihovna vzkvétala. V roce 1965 se stala okresní “vzornou lidovou knihovnou”, v roce 1972 obdržela Uznání Krajského národního výboru a v roce 1975 Čestné uznání ministerstva kultury ČSR. V tomto roce např. knižní fond zahrnoval již 2129 knih a 718 titulů časopisů. V roce 1980, kdy se opět stala “vzornou lidovou knihovnou”, vypůjčila měchnovská knihovna již 1388 knih a 1047 časopisů, což je na velikost obce úctyhodné. Knihovnictví v Měchnově se Karel Kočí věnuje bezmála již šedesát let.

Na přelomu 50. a 60. let minulého století se Karel Kočí podílel na obnově divadelní tradice ochotnického divadla v Měchnově v rámci vzniku místní osvětová besedy.

Od r. 1974 působí jako správce kostela sv. Martina v Měchnově. Kostelnictví zdědil po svých předcích – kostelníka v Měchnově zastával již jeho děd, babička a otec.
Karel Kočí se dlouhodobě a důkladně zabývá místopisem Podblanicka se zaměřením na Divišovsko a Měchnov. Shromáždil a utřídil nepřeberné množství informaci, svědectví, dokumentů, fotografií a publikací. Tento svůj zájem přetavil v publikaci Kronika Měchnova a Šternova, kterou v roce 2010 vydal Městys Divišov. Přípravě podkladů a sepsání Kroniky autor věnoval za uplynulých deset let veškerý volný čas v okresním a státním archivu, při rozhovorech s pamětníky a znalci místní historie, bádáním v matrikách, kronikách i rukopisech atd. Kronika Měchnova a Šternova na 292 stranách textu a 100 stranách obrazových příloh sleduje vývoj Měchnova a Šternova od prvních pramenů popisujících Posázaví až po dnešní dobu, to vše v kontextu českých dějin. Publikace dále popisuje dějiny místního hasičského sboru, knihovny a osvětové besedy, zachycuje pomístní jména a popis katastru Měchnova a Šternova, věnuje se filiálnímu kostelu sv. Martina v Měchnově, přilehlému hřbitovu i nedalekému židovskému hřbitovu. Autor jednotlivě sepsal existující i zaniklé chalupy a usedlosti Měchnova a Šternova podle čísel popisných, zmiňuje i působení rodu Sternbergů v našem kraji po roce 1841. Samostatnou částí publikace je lidopis, ve kterém zachytil popis života lidí na Divišovsku s důrazem na zemědělské práce, církevní a civilní rok na vesnici. Stostránková příloha knihy podchycuje nejstarší mapy, dobové dokumenty, fotografie rodin a života v obou obcích i jednotlivých stavení a pamětihodností. V publikaci autor výrazně projevil svůj pozitivní vztah k místu, kde celý život žije, a k lidem, se kterými se za svůj bohatý život setkal. Oceněním Blanický rytíř chceme Karlovi Kočímu vyjádřit poděkování a úctu.