Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo profesor Lubomír Hanel z Kladrub u Vlašimi, zejména za systematické poznávání biologické rozmanitosti Podblanicka, přínos k ochraně přírody a krajiny a publikační, osvětovou a pedagogickou činnost v oblasti přírodovědy.
Lubomír Hanel se narodil 3. srpna 1956 v Praze. Odmalička tíhnul k přírodě. Po maturitě byl přijat v r. 1975 ke studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (PřFUK). Není divu, že si zde jako dlouholetý akvarista vybral studium zoologie se zaměřením na ryby. V roce 1980 na Katedře zoologie získává doktorát. Svou diplomovou práci, jakož i doktorandskou zaměřil na problematiku ryb a ryby ho od té doby provází celý život. Po ukončení studia ještě dva roky absolvoval studijní pobyty na Katedře genetiky a Katedře zoologie PřFUK. V té době se při pobytu v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech seznamuje se svou životní partnerkou Marií a rozhodne se za ní odstěhovat na Podblanicko.
Lubomír Hanel však nikdy akademické prostředí neopustil. Nejprve nepravidelně, od r. 1996 pak již stabilně přednášel na PřFUK v Praze, od roku 2000 na Pedagogické fakultě UK Praha a od r. 2009 i na České zemědělské univerzitě. Habilitoval se v r. 2003 na Přírodovědecké fakultě UK v Bratislavě a profesuru pro obor ekologie získal na České zemědělské univerzitě v r. 2006. Prof. Hanel je autorem či spoluautorem devíti vysokoškolských skript a textů.
Lubomír Hanel se ve své vědecké práci věnuje hned několika skupinám živočichů. Jak sám říká: „Zoolog by měl v regionu, kde působí, přispět k poznání zdejší fauny, a to nejen u dílčí skupiny, kterou kdysi vystudoval“. Jak se mu to daří, lze vidět např. v jubilejním Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka, kde je kompletní přehled všech zde publikovaných článků za půlstoletí jeho vydávání a L. Hanel je zde nejčastěji publikujícím zoologem (Hanel 2015). Recenzované vědecké práce zpracoval na různá témata věnující se především hmyzu a dalším bezobratlým, mihulím, rybám a savcům. Podrobněji zmínit musíme mihule a ryby a také vážky.
Rybám se věnuje na národní i mezinárodní úrovni, na Podblanicku založil základy ichtyologického výzkumu. Ryby Slapské nádrže byly tématem jeho doktorandské práce úspěšně obhájené v r. 1989. Zpracoval monografii ryb a mihulí ČR, první úplné české názvosloví světových ryb, názvosloví hospodářsky významných ryb a bezobratlých, červené seznamy ryb a mihulí, pravidelně spolupracuje na publikacích s ichtyology z mnoha zemí a na různých projektech s množstvím zahraničních univerzit a institucí. V České republice založil systematický výzkum mihulí. Podařilo se mu jej popularizovat vytvořením programu v rámci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v polovině devadesátých let minulého století, který dosud koordinuje a mimo jiné rediguje recenzovaný sborník zaměřený na výzkum mihulí „Lampetra“. Vrcholem je nyní shrnutí výsledků dlouhodobého studia biologie a ekologie mihulí do světově významné monografie „Biologie a ochrana mihulí“, za kterou v letošním roce obdržel jako její hlavní autor cenu Nadace Josefa Hlávky za nejlepší knihu s tématem živé přírody za rok 2015.
Lubomír Hanel se kromě ryb a mihulí věnuje i dalším skupinám, zejména hmyzu. Vedle ploštic, brouků a dalších řádů to jsou zejména vážky. V případě vážek se prof. Hanelovi podařilo postupně získat odbornou i amatérskou veřejnost pro jejich výzkum. V polovině devadesátých let formuloval program Vážky pod křídly ČSOP a tento dalších patnáct let vedl. Na počátku existovala jen obtížně dostupná určovací literatura. Proto první, čemu se Lubomír Hanel věnoval, bylo vydání nových určovacích klíčů dospělců i larev. Jak tehdy konstatoval: „Lidi to začne bavit jedině, když jednotlivé druhy dokážou určit“. Pro profesionální i amatérské přírodovědce začal vydávat odborný sborník „Vážky“ a pořádat odonatologické terénní semináře. Následovaly metodiky ochrany vážek, popularizační články a tiskoviny, sestavení červených seznamů a nakonec rozsáhlá monografie o vážkách ČR, nemající srovnání ani na celoevropské úrovni. V důsledku všech těchto aktivit dnes patří vážky v České republice mezi nejpopulárnější skupiny hmyzu. Prof. Hanel založil v ČR „odonatologickou školu“ díky které se za dvacet let podařilo zmapovat výskyt vážek na území prakticky celé republiky.
Od počátku svého profesního života je Lubomír Hanel spjatý s ochranou přírody. Zásadní pro toto jeho směřování bylo jistě první zaměstnání. V r. 1982 nastoupil na pozici inspektora ochrany přírody Okresního národního výboru v Benešově. Z dnešního pohledu je nepředstavitelné, že L. Hanel sám zajišťoval celý výkon státní správy v ochraně přírody a krajiny na celém okrese, a to včetně veškerého povolování kácení dřevin rostoucích mimo les. Kromě toho se snažil o mapování cenných částí přírody a osvětu a také o významné zapojení dobrovolníků. Zejména ČSOP a „Sboru konzervátorů a zpravodajů ochrany přírody“. L. Hanel koordinoval činnost ČSOP na okrese Benešov až do r. 1989. I díky těmto dobrovolníkům se mu podařilo zachránit celou řadu přírodovědně cenných lokalit a památných stromů. Některé vyhlásil jako zvláště chráněná území, například přírodní památky: Křečovický potok, Vlče rokle a přírodní rezervace: Grybla, Čížov a Štěpánovský potok.
V roce 1990 přechází na Správu CHKO Blaník. Zde kromě organizace zoologického výzkumu a dalších agend spolupracoval na vyhlášení přírodních rezervací Velký Blaník, Malý Blaník a Podlesí a přírodních památek Částrovické rybníky a Louňov. Od r. 2003 až dodnes je vedoucím Správy. Ochraně přírody širšího Podblanicka se však nepřestal věnovat a jako dobrovolník se jí účastní dosud. Podílel se např. na vyhlášení přírodní památky Roudný, na vymezování území soustavy Natura 2000 a zejména pak na osvětě veřejnosti. Podílí se na celé řadě aktivit Podblanického ekocentra ČSOP a to po celou dobu od jeho založení v r. 1994.
„Poznej a chraň“ – toto historické heslo je sice již poněkud omšelé, ale výstižně popisuje jednu (a možná jedinou) účinnou cestu, kterak za podpory veřejnosti zajistit ochranu přírody a krajiny. Rozsáhlou výzkumnou, publikační a pedagogickou činností, popularizací a zapojováním dobrovolníků jej prof. Hanel naplňuje bezezbytku.
Daří se mu po celý život všechny své profese skloubit. Umí pozorovat přírodu, pečlivě a systematicky zpracovávat a analyzovat výsledky a formulovat závěry. Zároveň vše dokumentovat a hlavně publikovat. A to jak v úrovni monografií a vědeckých článků tak popularizujících sdělení. Celkem publikoval 780 různých prací (z toho 177 původních vědeckých článků a 40 knih a monografií).
Jsme přesvědčeni, že prof. Lubomír Hanel je přímo prototypem Blanického rytíře.