Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestné ocenění “Blanický rytíř” Slávka Rýdlová, in memoriam, za celoživotní dílo, zejména za rozvoj kulturního života v širokém kraji pod Blaníkem, a zvláště pak amatérského divadla.

Slávka Rýdlová se narodila 25. března 1940. Poté, co úspěšně zakončila studium na Střední osvětové škole v Praze, nastoupila do svého prvního zaměstnání v Okresním domě osvěty v Benešově. Současně se také hned aktivně zapojila do kulturního dění ve městě a brzy se stala jednou z jeho nepřehlédnutelných osobností. Velký zlom v životě Slávky Rýdlové, i celé její rodiny, nastal po srpnových událostech roku 1968. V době začínající „normalizace“ byla donucena z politických důvodů opustit své dosavadní zaměstnání a následně pak až do roku 1990 pracovala jako tiskařská dělnice. Ačkoli v této době musela své veřejné působení v benešovském kulturním životě velmi omezit, nikdy si svůj vztah ke kultuře, a zvláště pak svou velkou lásku k divadlu, nenechala vzít.

Po roce 1990, kdy byla Slávka Rýdlová občansky rehabilitována, začala působit na odboru kultury Okresního úřadu v Benešově, který několik let také vedla. Z titulu této své funkce se mimořádně zasloužila o rozvoj takzvané živé kultury, když podporovala nejrůznější kulturní organizace a spolky v jejich činnosti, velkou oporu v ní měly místní a regionální knihovny a v neposlední řadě stála též u rehabilitace ochrany kulturního dědictví a budování moderní památkové péče na Podblanicku.

Jak již bylo řečeno, velkou celoživotní láskou Slávky Rýdlové bylo divadlo. A nejen to „velké“, profesionální, jehož byla nadšenou obdivovatelkou, ale především to amatérské, kterému se sama od roku 1958 velmi aktivně věnovala. Byla členkou divadelního souboru Svatopluk Čech v Benešově, v jehož inscenacích v 60. letech ztvárnila řadu krásných rolí našeho i světového repertoáru. Po rozpuštění tohoto divadelního souboru v roce 1969 si musela hledat pro své působení nové scény. A naštěstí je záhy našla. Již v době svého působení v Benešově pohostinsky vystupovala také v divadelním souboru v Bystřici, kde bylo založeno následně i Divadlo poezie a úspěšný loutkářský soubor. I v nich brzy dokázala Slávka Rýdlová plně zúročit svou vášeň pro divadlo. Na konci 70. let, kdy nastala éra obrození amatérského divadla v Čerčanech, začala hostovat i v tamním souboru a byla jednou z jeho hlavních postav. Po roce 2000 pak došlo ke znovuobnovení amatérského divadla i v Benešově, když byl založen spolek Svatopluk, který navazuje na tradici již zmíněného divadelního spolku Svatopluk Čech. A jak jinak, Slávka Rýdlová u této renesance benešovského amatérského divadla nemohla chybět. Se spolkem Svatopluk nastudovala celkem 14 rolí.

Amatérskému divadlu se Slávka Rýdlová dlouhodobě věnovala i teoreticky, když ho dokumentovala a shromažďovala podklady k jeho historii na Podblanicku. Výsledky svého studia pak publikovala dlouhá léta na stránkách vlastivědného časopisu Pod Blaníkem, ráda se o ně také podělila s dalšími badateli v oboru, například při zpracování rozsáhlé publikace Místopis českého amatérského divadla. Vřelý vztah Slávky Rýdlové k regionální historii, vlastivědě a kultuře dokládá i její mnohaleté působení v redakčních radách Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka a časopisu Pod Blaníkem.

Slávka Rýdlová, která byla velmi výraznou postavou kulturního života Podblanicka a zvláště Benešova, zemřela 7. června loňského roku. Její zásluhy o rozvoj živé kultury v regionu a podíl na vybudování moderní památkové péče na Podblanicku, jsou tak výrazné, že ocenění Blanický rytíř paní Slávce Rýdlové náleží plným právem.