Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Zdeněk Otradovec z Louňovic pod Blaníkem, zejména za příspěvek k uchování kulturního odkazu podblanického venkova.

Zdeněk Otradovec se narodil 4. října 1947 v Benešově. Své dětství a mládí prožil na venkovské chalupě rodičů ve starobylé Libouni, v těsném sousedství kostelíka sv. Václava a na dohled k někdejšímu panskému sídlu s hospodářským dvorem.

Školní docházku, kterou ukončil v roce 1962, absolvoval na základní škole v nedalekých Louňovicích pod památnými Blaníky. Následně se v letech 1962 – 1965 vyučil opravářem zemědělských strojů ve Středním odborném učilišti v Kladrubech u Vlašimi. Po absolvování dvouleté základní vojenské služby v Rychnově nad Kněžnou začal v roce 1967 pracovat poblíž svého bydliště v prostorách někdejšího roudenského zlatodolu v opravárenské dílně JZD Libouň. Záhy po nástupu do dílny se přestěhoval do zdejší bývalé hornické kolonie a založil rodinu. V roce 1978 přešel do JZD Zvěstov, kde setrval do roku 1980, poté pracoval až do roku 1995 v JZD Louňovice pod Blaníkem. Koncem sedmdesátých let minulého století započal na úpatí Malého Blaníka stavět dům, do kterého se s rodinou trvale přestěhoval v roce 1979. Po ukončení své činnosti v zemědělství spolupracoval s agenturami podnikajícími v cestovním ruchu a propagaci, a to až do roku 2011, kdy odešel do důchodu.

K celoživotním zálibám Zdeňka Otradovce patří studium historie Libouně, zlatodolu na Roudném, Blaníků, Louňovic pod Blaníkem a dalších míst v blízkém okolí. Vychází přitom ze své dobré znalosti života na Podblanicku, úzké rodinné vazby na libouňský románský kostelík a v neposlední řadě mu napomáhá i záliba ve fotografování, kterému se věnuje od mládí.

A bylo to právě fotografování a znalost základů topografie, které přivedly Zdeňka Otradovce během devadesátých let k externí spolupráci s vydavateli map a nástěnných plastických map, které si u veřejnosti získaly značnou oblibu. Osobně se výraznou měrou podílel na tvorbě mapových listů Podblanicka, Posázaví, Táborska, ale i dalších oblastí. Je také spoluautorem fotografií a textů obsáhlé propagační publikace s názvem “Středočeský kraj. Vítejte!” vydané v roce 2005.

Na rodinnou tradici sahající hluboko do 18. století Zdeněk Otradovec navázal v roce 1989, když se stal kostelníkem v rotundě sv. Václava v Libouni. Zdejší románská rotunda byla vystavěna přelomu 12. a 13. století a je tedy jednou z nejstarších architektonických památek v regionu. Zdeněk Otradovec, stejně jako jeho předci, usiluje o to, aby se zachovala pro budoucí generace. V uplynulých letech prošel kostel i jeho inventář řadou úprav a restaurátorských zásahů. K nejvýznamnějším událostem v novodobé historii Libouně bezesporu patří osazení nových kostelních zvonů a jejich slavnostní vysvěcení v dubnu roku 2016, o které se velkou měrou zasloužil právě Zdeněk Otradovec. I díky němu tak dnes může každý návštěvník Libouně spatřit zdejší rotundu v celé kráse a Zdeněk Otradovec mu vždy bude ochotným a zasvěceným průvodcem.

Snad nejvýznamnější aktivitou Zdeňka Otradovce na poli vlastivědné práce bylo uspořádání Kroniky zlatodolu Roudný, ve které shromáždil úctyhodné množství materiálů písemné i fotografické povahy o této významné hornické lokalitě. Materiály pocházející jak z vlastní rodinné sbírky, tak i z darů spoluobčanů a z archivů, tvoří svým rozsahem unikátní dokumentaci k činnosti zlatodolu a jsou cenným zdrojem pro badatele a autory publikací o Roudném. Stovky archivních fotografií byly také veřejně vystaveny na libouňské návsi v rámci „Setkání libouňských rodáků“. Jsme přesvědčeni, že Zdeněk Otradovec, tento skromný podblanický patriot, kterému není lhostejný osud jeho okolí, si ocenění Blanický rytíř plně zaslouží.