Ocenění Blanický rytíř (2003) za celoživotní dílo, zejména za úsilí o zachování kulturního dědictví jihozápadní části Podblanicka – Českého Meránu, za aktivity v místních spolcích a za obětavou práci při vydávání vlastivědného sborníku Český Merán.

Nepřízeň poválečného režimu zavála Jiřího Kofroně daleko od jeho rodiště v Sedlci-Prčici, až do Ostravy. Ale do údolí Českého Meránu, se stále vracel a vrací. V Jetřichovicích vlastní u zámku krásnou starou chalupu, kterou ukázkově udržuje.

Celá léta Jiří Kofroň sbírá historické písemnosti o zdejším kraji a drobné práce také publikuje. V roce 1996 se ujal hlavní redakce sborníku Českého Meránu a je jen jeho zásluhou, že sborníky pravidelně každý rok vycházejí. V roce 2001 se největší měrou zasloužil o vydání jubilejního 5. ročníku, do kterého také sám napsal tři obsáhlé a objevné články. Sborníky jsou ceněny nejen laickými zájemci o historii z regionu i vzdálenějších končin, ale i odborníky pro odbornou úroveň jednotlivých příspěvků a kvalitní grafickou úpravu. Redaktorem sborníku Český Merán Jiří Kofroň zůstal až do roku 2006, kdy byl vydán výroční desátý ročník.

Jiří Kofroň se také intenzivně věnuje současné situaci v celém regionu a aktivně spolupracuje nejen s Městským úřadem v Sedlci-Prčici, ale i Společenstvím obcí Čertovo břemeno a o. p. s. Český Merán.

Největším současným plánem Jiřího Kofroně je zpracování heraldiky a stručné genealogie rodů, které vlastnily majetky v Českém Meránu. Bylo zde v minulosti patnáct tvrzí a pět zámků, na nichž se vystřídalo skoro dvě stě šlechtických rodů. Na tomto tématu začal pracovat již před mnoha lety, ale redakční práce na Sborníku mu dříve pokračování časově neumožňovala.