Oceněný za celoživotní dílo, zejména za celoživotní snahu o rozvoj a udržení kulturního dědictví města Sázavy a okolí.

Milan Štědra se narodil 26.6.1957 v Benešově. Po absolvování SUPŠ sklářské v Železném Brodě pracoval 28 let ve Sklárnách Kavalier. Nyní pracuje jako vedoucí Kulturního a informačního centra v Sázavě. Podílel se na založení časopisu Sázavské panoráma ve kterém publikoval. Podílel se na založení vlastivědného sborníku Sázavsko, kde působí jako vedoucí redakční rady a také publikuje (Vydáno již 14 sborníků) a podílel se na založení měsíčníku Sázavské listy, kterého je redaktorem. Od roku 1990 je sázavským kronikářem. Řadu let působí také v redakční radě časopisu Pod Blaníkem.

Kolem vlastivědného sborníku Sázavsko se mu podařilo vytvořit pracovní kolektiv, který neustále rozšiřuje znalosti o historii města Sázavy a jeho okolí a který spolupracuje s renomovanými historiky a archeology jako např. s Dr. Petrem Sommerem či Dr. Josefem Bubeníkem. Ve spolupráci s pracovníkem Ústavu archeologické památkové péče Středních Čech Jiřím Bernatem zrevidoval řadu posázavských hradišť od Kácova po Chocerady, objevil, zaměřil a datoval tři eneolitická hradiště a jedno středověké a řadu zaniklých vsí, skláren a stezek v nejbližším okolí Sázavy, provedl revizi prastaré stezky Čertovy Brázdy a zmapoval ji. Podílel se na celé řadě rozhlasových pořadů propagujících Posázaví a jeho osobnosti (např. o rodině Fričů, Kavalierů, či Waksmannů – Voskovců nebo o sv. Prokopu).

Také vystupoval v televizních pořadech, např. Putování za českými čerty a v řadě dokumentů. Uspořádal desítky výstav zaměřených na regionální historii, se společenstvím Jiná Vesta např. Sklářství na Sázavě, Řemesla na Sázavě a Hospodaření na Sázavě, ke kterým sepsal naučné brožury. Ilustroval knihu Petra Sommera Sázavský klášter (1996) a část zejména rekonstrukčních kreseb je publikována v různých encyklopediích. Je spoluautorem publikace Historie a současnost podnikání na Benešovsku, Vlašimsku, Voticku a Sázavsku (2003), redigoval turistického průvodce Sázava a okolí (2008) publikuje též ve sborníku Archeologie ve Středních Čechách a v časopisu Pod Blaníkem. Je členem správní rady Nadace Josefa Wiewegha, sklářská huť František, pro záchranu nejstarší sázavské huti. Jeho hlavním cílem však je zřídit muzeum Města Sázavy, sklářství v Sázavě a posázavských hutích, pro které shromažďuje informace a artefakty.