(* 8. 12. 1921, † 12. 1. 2007)

Ocenění Blanický rytíř (1999) za celoživotní dílo, zejména za celoživotní kulturní, výchovnou a osvětovou činnost.

Učitel Jaroslav Pouzar byl symbolem regionální vlastivědy pro mnoho generací žáků a studentů škol pod Blaníkem ve druhé polovině dvacátého století. V roce 1962 začal přednášet pro školy i širokou veřejnost. Celkem ve Vlašimi a v dalších šedesáti obcích Podblanicka seznámil žáky či veřejnost s historií kraje na více než dvou tisících přednášek. V roce 1972 připravil pro školy dvě trasy vlastivědných zájezdů po Podblanicku, na kterých pravidelně školní výpravy doprovázel následujících téměř třicet let. Na Základní škole Vorlina, kde v závěru své učitelské praxe působil, zřídil bohatou expozici o historii Podblanicka. Na vlašimském gymnáziu vedl seminární práce studentů.

V roce 1962 založil a patnáct let vedl vlašimský vlastivědný kroužek, který mj. organizoval přednáškovou činnost, uspořádal tři vlastivědné výstavy a označil kulturní památky ve městě i okolí.

Hojně publikoval. Odborné práce soustředil do Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka. Několik stovek popularizačních článků o historii kraje publikoval zejména v závodním časopisu Blanických strojíren Terč, v benešovském týdeníku Jiskra, vlašimském Zpravodaji ad. Regionální historii také popularizoval v samostatných publikacích: Vlašim (1975), Sto let požárního sboru ve Vlašimi (1977), Sto let ZO ČSPO Vracovice (1988), Karel Kolman, sté výročí narození (1992), Podblanickou minulosti (1996), Podblanickou minulosti II. (2004). Do roku 1968 byl členem redakční rady Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka.

Věnoval se také zpěvu. Již za války spoluzaložil tzv. Pěveckou čtyřku, která také často vystupovala v některých hrách vlašimských ochotníků. Byl členem vlašimského pěveckého sdružení Blaník, Pěveckého sdružení pražských učitelů, sólově zpíval při mnoha kulturních akcích ve Vlašimi.

Jaroslav Pouzar byl aktivní až do závěru svého života. Byl dlouholetým předsedou Klubu učitelů důchodců okresu Benešov. V klubu důchodců ve Vlašimi prakticky každý týden zajišťoval jeden kulturní program. Za dlouhá léta vlastivědné činnosti získané a nashromážděné množství písemných dokumentů, fotografií a archiválií postupně předal do Okresního archivu v Benešově. V roce 1996 byla Jaroslavu Pouzarovi udělena Cena J. A. Komenského.