Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestné ocenění „Blanický rytíř“ Růžena Chárová, za celoživotní dílo, zejména za organizační činnost v oblasti kultury, umění a sportu a za péči o historickou paměť Neveklova.

Ačkoliv se Mgr. Růžena Chárová narodila 5. 9. 1942 v Hrubé Vrbce, rodina se z důvodu zaměstnání otce přestěhovala nejprve do Březí u Mikulova a poté do zděděného domku po rodičích otce ve Znosimi u Vlašimi. Ve Vlašimi absolvovala povinnou školní docházku i jedenáctiletou střední školu. Následně studovala na pedagogickém institutu v Brandýse nad Labem.

Své první učitelské místo nastoupila v Louňovicích pod Blaníkem v roce 1962, ale již po roce byla umístěna na ZDŠ v Neveklově, kde působila až do konce své učitelské kariéry, nejprve jako učitelka prvního stupně. Od roku 1984 byla zástupkyní ředitele školy, po jeho odchodu byla k 1. 8. 1987 jmenována ředitelkou školy. Tuto funkci vykonávala až do roku 1991, ovšem pedagogicky na škole působila i později, a to i po svém odchodu do penze.

Již záhy po příchodu do Neveklova se Růžena Chárová zapojila do společenského, kulturního a sportovního života. Od roku 1963 působila v neveklovském Sokole, a to jako cvičitelka, dlouholetá vedoucí oddílu sportu pro všechny a také dlouholetá členka výboru. Její doménou kromě organizace sportu pro všechny byly kulturní akce v sokolovně, ať už se jednalo o divadelní představení, koncerty vážné i populární hudby, společenská setkání či hojně navštěvované plesy a taneční zábavy. V neposlední řadě Sokol získal v osobě paní Chárové pečlivou strážkyni historického odkazu tělocvičné jednoty.

V rámci místních spolků a v úzké spolupráci se samosprávou ovšem neomezovala svoji organizační činnost jen na sokolské aktivity. Jako dlouholetá členka kulturní komise se podílela na mnoha kulturních a společenských aktivitách pro děti i dospělé, kdy kombinovala akce na bázi město – škola – Sokol a využívala tak všech možností malého města k tomu, aby udržovala kontinuitu místní paměti a poskytla kulturní vyžití všem generacím.

Další významnou aktivitou, které se paní Chárová věnovala, bylo neveklovské divadlo, a to zejména dětské. Věnovala se mu jako režisérka, kostýmní výtvarnice, připravovala i kulisy.

Od počátku 70. let organizovala v Neveklově výstavy dětských výtvarných prací, od roku 1971 potom s mezinárodním přesahem v rámci přehlídky „Svět očima dětí“. Tyto výstavy byly hojně obsazené i navštívené. Péče o výtvarný potenciál Neveklova jí byla samozřejmě vlastní nejen z důvodů pedagogické aprobace, ale i vlastní výtvarné a grafické tvorby sloužící zejména jako grafický design při různých aktivitách ve městě. Rukopis paní Chárové je v tomto ohledu nezaměnitelný.

Kromě výstav výtvarných prací často připravovala i výstavy k různým historickým událostem, přičemž se stala jednou z velkých sběratelek historických dokumentů ze starších, ale zejména z moderních dějin Neveklova. Velmi často se ve svých instalacích zabývala připomínkami vystěhování Neveklovska za druhé světové války.

Růžena Chárová byla až do vysokého věku velmi aktivní nejen v pořádání kulturních aktivit, ale byla i aktivní zpěvačkou Sboru benešovských učitelek. Stále se také angažuje a zajímá o další z jejích velkých životních témat, a to jsou přátelské vazby s partnerskými Sklenými Teplicemi na středním Slovensku, kteréžto vazby mají dobrý základ také díky jejímu osobnímu přínosu již od 70. let.